Psychiatrická hospitalizační péče se pochopitelně zaměřuje na akutní projevy nemoci. Ovšem i pohospitalizaN období je pro pacienty často nejednoduché, reziduální symptomy znesnadňují kvalitní a úpinou úzdravu. Tato monografie se zaměřuje na jednu složku života po odeznění depresivní epizody - kognitivní funkce, podmiňující vykonávání dříve zastávaných činností. Necelá stovka pacientů vyšetřených v Praze a Brně a kontrolní soubor tvoří základ pro zkušenosti o kognitivní výkonnosti během remise. Přibližně třetina nemocných má objektivně snížený kognitivní výkon během remise, i když menší část pacientů je schopna dosahovat i lepších výkonů než osoby, které depresí netrpěly. Možnosti nejlepšího možného prostředku pro měření kognitivních funkcí - psychologického vyšetření jsou sice značné, ale v mnoha případech je zřejmě akceptace subjektivního negativního sebehodnocení vlastního výkonu validním posouzením situace pacienta. Zdroje kognitivního deficitu, historie jejich zkoumání, proměnné podílející se na kognitivních funkcích a možnosti rehabilitace jsou předmětem této knihy.

Autor doufá, že rozvoj smysluplné kognitivní rehabilitace pro období remise může vedle psychoterapeutických přístupů rozšířit nabídku metod vedoucích ke zlepšení psychické výkonnosti jako prostředku k dosažení cílů a tužeb pacientů s depresivní poruchou.